Volně přístupná část je určena Vám všem,kdo přemýšlíte o pořízení klimatizace a hledáte co nejvíce informací.

Věříme,že tato prezentace Vás přesvědčí a bude nápomocna v rozhodnutí obrátit se přímo na naše odborníky.


Klikněte prosím na některý z níže uvedených odkazů.

Klimatizace - vybráno ze serveru Svazu chladicí a klimatizační techniky,jehož je firma Schiessl s.r.o. členem.

Klimatizačním zařízením pro další výklad budeme rozumět zařízení zejména na chlazení vzduchu a jeho filtraci. Větrací zařízení na rozdíl od klimatizace musí být v provozu celoročně. Klimatizační zařízení potřebujeme zejména v létě. Klimatizace může být součástí větracího zařízení, které by však bylo navrženo jinak. Bylo by větší a energeticky náročnější.

V poslední době se prosazuje u menších objektů nezávislé řešení větrání a to v nejnutnější velikosti pro splněni hygienických norem. Klimatizace (chlazení) se pak řeší samostatně v těch místnostech, kde to nezbytně potřebujeme.

Výhodou tohoto řešení je, že si klimatizaci budujeme na etapy podle finančních možností a podle potřeby nebo podle provozních zkušeností. Dnešní typy klimatizačních jednotek to umožňují neboť mají jen nepatrné nároky na montáž a na stavební úpravy.

4.1 Kritéria pro výběr klimatizačního zařízení

Základem klimatizačního zařízení je kompresorový chladicí okruh. Je v principu stejný jako chladicí okruh v chladničce. Chladnička zezadu hřeje. Tato část se jmenuje kondenzátor. Klimatizační zařízení má podstatně větší výkon a tak hřející kondenzátor musí být bezpodmínečně ve venkovním prostoru, pokud není chlazený vodou.

Úkolem klimatizačního zařízení je odčerpat teplo z místnosti jinam. Podle množství tepla, které vzniká v místnosti, tepelné zátěže, volíme velikost klimatizačního zařízení. Čím větší tepelná zátěž, tím větší a dražší zařízení. Tepelnou zátěž se budeme snažit snížit na minimum. Nejvýznamnější tepelná zátěž vzniká osluněním okny. Okno orientované na osluněnou stranu může dodávat do místnosti až 450 W/m2 zasklené plochy okna. Pro snížení tepelné zátěže z oslunění slouží žaluzie, markýzy, dvojité i trojité zasklení, fólie, antireflexní sklo a jiné stínící prostředky. Zastíníme-li okno, musíme někdy svítit, což z tepelně technického hlediska je zase zvýšení zátěže.

Další významnou složkou tepelné zátěže jsou lidé. Na osobu běžně počítáme 150 W, ale například při sportu či tanci mohou produkovat až 270 W/osobu.

Nemalou zátěží je i potřeba čerstvého vzduchu, jehož letní výpočtová teplota je cca 32C. Do klimatizovaného prostoru se může dostat nuceně, přirozeně nebo infiltraci.

Je potřeba dávat pozor na teplo, které produkují stroje např. počítače. Veškerá energie přivedena do strojů se promění v teplo a zvýší tepelnou zátěž.

Moderní klimatizační zařízení mohou pracovat obráceně a to tak, že mohou zaměnit funkci kondenzátoru a chladiče. Takovému zařízení říkáme tepelné čerpadlo, protože přečerpává teplo zvenku do místnosti a může pracovat i při záporných venkovních teplotách a vytápět místnosti. Provozní náklady takového zařízení jsou velice nízké. V porovnání s elektrickým topením nám postačí pro 1 kW tepelného výkonu pouze 350 W elektrického příkonu. Obecně platí, že vytápění tepelným čerpadlem se nevyplatí zejména pro jeho vysokou pořizovací cenu.

V případě klimatizace je to jinak. Zde jsme si klimatizaci opatřili za účelem chlazení. Její verze jako tepelné čerpadlo je o cca 10% dražší a tato investice se už může vyplatit.

Samotná klimatizace je v provozu přibližně 60 dní v roce a to cca 8 hodin denně. Tepelné čerpadlo může být v provozu nejméně dalších 200 dní v roce a to nepřetržitě. Je třeba porovnat náklady na topení v konkrétním místě, komfort provozu klimatizace - tepelného čerpadla a potom se rozhodnout.

Obsah vody ve vzduchu je v klimatizaci velmi podstatnou veličinou a je příčinou toho, že návrh klimatizačního zařízení není jednoduchý. Na rozdíl od vytápění, kde se jedná o citelný ohřev vzduchu v místnosti, dochází u téhož vzduchu při jeho ochlazování na chladiči klimatizačního zařízení ke kondenzaci vodních par a jednoduché energetické vztahy se tímto komplikují. Dochází k tomu, že k citelnému ochlazení vzduchu se spotřebuje jen část (např. 75%) energie a zbytek odebere kondenzující voda na chladiči. Toto je však problém návrhu vhodného zařízení. Při nesprávném dimenzování a výběru získáme energeticky málo účinné, t.j. provozně nákladné zařízení.

Klimatizační jednotky jsou konstruované tak, že v klimatizovaném prostoru vzduch odvlhčují. Voda ze vzduchu se na chladiči vysráží a musí se odvést. Je proto nutné vždy prověřit, zda je to možné realizovat. Odborné firmy mají pro tyto účely v sortimentu speciální malá čerpadla kondenzátu, která mají výtlak i 7 m. Často se zapomíná na to, že na kondenzátoru venkovní klimatizační jednotky se v provedení tepelné čerpadlo taktéž vysráží voda a je nutné ji odvézt, zejména, když máme jednotku v půdním prostoru.

Dalším významným kritériem pro výběr zařízení je jeho hluk. Výkon vnitřních klimatizačních jednotek nastavujeme změnou otáček ventilátoru. Zvolené otáčky jsou pak kompromisem výkonu a hlučnosti. Klimatizační jednotky někdy dimenzujeme na střední otáčky. Je to energeticky nevýhodné - je to kompromis. Jednotky pak většinu roku pracují tiše, ale s nepříznivou odpařovací teplotou a zbytečně vzduch odvlhčují.

Tyto důvody vedly firmu HITACHI ke konstrukci kompresoru i ventilátoru u komfortních klimatizačních jednotek na stejnosměrný proud. Jde o revoluční ALL DC INVERTER. Ke klimatizační jednotce se i nadále přivádí střídavé napětí 240V. V jednotce je však usměrňovač (inverter) a od něho je pak celá jednotka jen na stejnosměrný proud. Výhody: snížená hlučnost, velký výkon při startu, plynulá regulace. Používají se i frekvenční měniče. Ty jsou však hlučnější a jejich regulace je nespojitá. Dražší jednotky jsou řízeny zabudovaným počítačem s vlastním software, který zpravidla komunikuje s domácím PC.

4.2 Umístění klimatizačních jednotek

Vnitřní jednotku, ve které je chladič vzduchu, umísťujeme tak, aby z ní vystupující vzduch neobtěžoval průvanem.
U dělených zařízení (split) pamatujeme na maximální povolenou vzdálenost venkovní a vnitřní jednotky a jejich převýšení. U malých jednotek je maximální celková délka trubek od 8 do 20 m.. U větších jednotek je až do 100 m.
Jednotky potřebují místo pro obsluhu a servis, např. výměnu filtru.
4.3 Vodní a elektrické instalace

Na chladicí vnitřní jednotky se sráží voda ze vzduchu a je nutno ji svést potrubím do odpadu.
Pokud pracujeme s tepelným čerpadlem, je nutno počítat s odvodem zkondenzované vody i od venkovní jednotky.
Vodou chlazené klimatizační jednotky, pokud nemáme chladicí věž, napojujeme na vodovod a odpad na kanalizaci.
Pro klimatizační jednotku je nutno zabezpečit elektrickou energii, t.j. příkon o předepsaném napětí. Silový přívod jednotek SPLIT je zpravidla k vnitřní jednotce.
Klimatizační jednotky mají panel automatické regulace. Ten může být přímo na jednotce, nebo se umísťuje na stěnu a je s jednotkou propojen kabelem. Klimatizační jednotky mohou být také ovládány infračerveným dálkovým ovládáním.

4.4 Dimenzování klimatizace - tepelná zátěž

Pro optimální výběr klimatizačního zařízení je nutné správné zvolit jeho chladicí výkon a množství vzduchu. Úkolem klimatizačního zařízení je odvést přebytečné teplo z místnosti ven. Musíme tedy nejdříve vypočítat tepelnou zátěž klimatizovaného prostoru. Pro výpočet používáme platné normy. Zde předložený výpočet tepelné zátěže je jen přibližný a lze ho použít pro místnosti do plochy cca 100 m2. Výpočet platí pro měsíc červenec s venkovní teplotou 32C a s relativní vlhkosti 40%. Teplotu v místnosti předpokládáme 26C a relativní vlhkost 50%.

Tepelná zátěž Qk=Qi+Qa
Qi -tepelná zátěž vnitřní
Qa -tepelná zátěž vnější
Vnitřní tepelná zátěž Qi=Qp+Qb+Qm+Qr
Qp -zisky tepla od lidí v místnosti
Qb -teplo z osvětlení
Qm -teplo od motorů, strojů a zařízení
Qr -teplo prostupující podlahou, stropem, vnitřními zdmi
Vnější zátěž Qa=Qw+(Qs+Qt)+Qfl
Obsahuje teplo, které se dostává do klimatizovaného prostoru vnějšími stěnami budovy a je nutné ji z místnosti odvést.
Qw -tepelné zisky venkovními zdmi a střechou
Qs+Qt -tepelné zisky venkovními okny (osluněním a přestupem)
Qfl -zisk tepla infiltrací a z čerstvého vzduchu

Formulář slouží k přibližnému výpočtu tepelné zátěže podle VDI 2078 z r. 1992 a je určen pro místnosti, jejichž tepelně technické vlastnosti odpovídají příslušným normám.